Ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým (L. Půlpán a P. Doležal)

Detailní popis produktu

Lýkožrout smrkový (pokud je v textu použit výraz kůrovec, je myšlen vždy lýkožrout smrkový – Ips typographus) je z pohledu ochrany lesa jednoznačně nejdéle, nejvíce a nejčastěji popisovaný škůdce. Přesto, jak ukázala kalamita na přelomu druhého a třetího decennia 21. století, dosud známé informace neposkytly dostatek zkušeností k tomu, aby reakce na počínající gradaci byly dostatečné a dokázaly ji zastavit nebo výrazně zpomalit. Naopak se ukázalo, že řada publikovaných názorů, znalostí a postupů ve skutečnosti nebyla pravdivá či alespoň dostatečně efektivní.

Na druhou stranu tato kalamita poskytla příležitost rozšířit poznatky o bionomii lýkožrouta smrkového a jeho doprovodných druhů (zejména lýkožrouta severského a lesklého) a odzkoušet nové postupy v ochraně lesa v masovém měřítku. Tato kniha shrnuje poznatky a provozní postupy, které se ukázaly jako funkční. Přináší tak čtenářům možnost seznámit se s nimi a v případě potřeby je využít.

Navzdory mnohým tvrzením považujeme s ohledem na vlastní zkušenosti smrk za dřevinu velmi nenáročnou a schopnou se s naší pomocí vyrovnat s mnohem většími výkyvy počasí, než zaznamenáváme dnes. Dřevo smrku, které poskytuje široké využití, lze navíc v našich podmínkách jen obtížně nahradit. Pokud nechceme dovážet jehličnaté dříví ze zahraničí, je v zájmu společnosti s využitím moderních poznatků smrk i nadále v českých lesích pěstovat. Věříme tedy, že i přes dílčí pokles zastoupení smrku, který je nutný, bude smrk nadále jednou z hlavních dřevin pěstovaných nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Předkládané poznatky o ochraně smrku by tak měly být užitečné v delším časovém období.

Text obsahuje odborné a praktické informace ověřené v praxi, naopak se s ohledem na možné změny v čase záměrně většinou vyhýbá legislativním úpravám nebo konkrétním názvům přípravků. V těchto případech je třeba se vždy řídit aktuálně platnými předpisy a registracemi.