Pocta prof. Matyášovi (V. Douda, I. Roček)

Detailní popis produktu

Za svou více než stoletou historii prodělala dnešní Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze mnoho proměn. Po svém vzniku v roce 1919 se stal vysokoškolský studijní obor „lesní inženýrství" součástí (odborem) Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) při Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). Jako odbor VŠZLI zůstalo studium lesnictví až do reorganizace ČVUT v roce 1952, kdy ze svazku ČVUT odešla Vysoká škola zemědělská (VŠZ). V roce 1959 byla lesnická fakulta opět převedeny pod VŠZ s tím, že má být postupně transformována na Vědecký lesnický ústav se sídlem v Kostelci nad Černými lesy (v rámci VŠZ). K tomu došlo v roce 1964, kdy ústav, který zbyl z lesnické fakulty, na dlouhých 25 let nemohl přijímat studenty a směl pořádat jen specializační kurzy a věnovat se vědecké a výzkumné práci. Lesnická fakulta byla plně obnovena až v roce 1990.

V první polovině 20. století však potkalo pražské vysokoškolské učiliště lesnické, stejně tak jako všechny české vysoké školy, kruté uzavření německými okupanty (17.  11. 1939). V nové budově ČVUT v Praze - Dejvicích si němečtí okupanti zřídili kasárny SS. To trvalo až do konce 2. světové války v květnu roku 1945. Pak nastalo velmi turbulentní období, kdy se po téměř šestileté pauze nahrnulo na vysoké školy šest ročníků maturantů z válečných let. K tomu je třeba připočíst všechny studenty vyšších ročníků, kteří studia za války nemohli dokončit. Situace byla o to obtížnější, že bylo třeba urychleně doplnit pedagogický sbor, upravit budovy atd. Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství měla to štěstí, že v této době stál v jejím čele jako děkan profesor Matyáš, nesmírně schopný a pracovitý organizátor s velkými praktickými zkušenostmi. V této publikaci bychom rádi přiblížili osobnost prof. Matyáše, velkého českého lesníka.