Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence

Detailní popis produktu

V poslední době můžeme pozorovat nejen v odborném tisku, resp. masmédiích, ale také ze strany veřejnosti často velmi rozdílné názory na otázku obhospodařování (managementu) různých kategorií chráněných území. Můžeme proto konstatovat, že ochrana přírody a péče o les zejména v chráněných územích se stala společným problémem lesního hospodářství a ochrany přírody, který je navíc velmi podrobně sledován i širokou veřejností. I když je cílem všech zainteresovaných nepochybně vytvoření, resp. zachování zdravé a stabilní krajiny, kde jsou diferencované a racionálně využívané přírodní zdroje podle zásad trvale udržitelného obhospodařování lesa (krajiny), nezřídka dochází k pluralitě názorů především v otázce, jakými způsoby dosáhnout ekologicky stabilních a plně funkčních ekosystémů. V podstatě jde o dva přístupy, resp. chápání otázek ochrany přírody, a to „aktivní“ a „pasivní“.

Je třeba podotknout, že problémy tohoto charakteru jsou aktuální i v jiných chráněných územích (národních parcích) ve střední Evropě, proto jejich řešení můžeme považovat za nanejvýše naléhavé. Jednou z možností řešení velmi složitých otázek vztahu mezi lesním hospodářstvím a ochranou přírody v dlouhodobě a intenzívně využívané kulturní krajině je vypracování komplexních managementových plánů zejména velkoplošných chráněných území. Jejich cílem by měla být diferencovaná péče o ekosystémy, která by směřovala k posílení jejich ekologické stability, biodiverzity a požadované funkční účinnosti.
Jedním z území, kde se uvedené problémy, resp. otázky projevily v nedávné minulosti, je též Národní park Šumava. Recenzovaná publikace dvou významných a uznávaných lesnických odborníků zpracovává velmi názorným způsobem vývoj situace z pohledu dané problematiky na území jednoho z nejvýznamnějších chráněných území v České republice – Národního parku Šumava.

Celá publikace je členěna na 10 samostatných kapitol, některé se dále dělí na podkapitoly.

V úvodu publikace se autoři zaměřili na vysvětlení důležitosti a poslání lesů, obzvláště u ochrany přírody a péče o les zejména v rámci chráněných území, přičemž řešení této problematiky velmi správně chápou jako společný úkol lesního hospodářství a orgánů ochrany přírody.
V druhé kapitole „Charakteristika přírodní lesní oblasti 13 – Šumava“ je podána stručná a výstižná charakteristika přírodní lesní oblasti Šumava, která se věnuje vymezení území, přírodním (geologickým, geomorfologickým, klimatickým, hydrologickým, půdním, rostlinným, vegetačním) a porostním poměrům (druhová a věková skladba, zdravotní stav, produkční poměry), ale upozorňuje také na některé zvláštnosti dané oblasti, ze kterých vyplývají určitá specifika, týkající se ochrany lesa a obhospodařování (managementu) předmětného území.

Hlavní částí publikace je třetí kapitola s názvem „Analýza vývoje ochrany lesních ekosystémů v Národním parku (NP) Šumava“, kde se podrobně analyzuje vývoj ochrany lesních ekosystémů v  NP Šumava. Kromě základních informačních údajů (rok založení, výměra, podíl jednotlivých zón) nejen NP Šumava, ale i NP Bavorský les, který navazuje na toto území z německé strany, se významná pozornost věnuje detailnímu popisu systému řízení a péče, resp. managementu lesních ekosystémů, který se dělí na několik časových období od roku 1991 až po současnost. Na konci této kapitoly autoři vysvětlují dva rozdílné přístupy řešení situace, která vznikla na Šumavě začátkem 90. let minulého století, a to aktivní a pasivní ochranu lesa. Poukazují také na „problémy“, které se vyskytly v celospolečenském rámci, jak se k této otázce rozvinula široká diskuze nejen v odborných, ale i politických kruzích a laické veřejnosti.
Oprávněnou pozornost autoři věnovali zejména otázkám zonace a managementu, které patří ke klíčovým problematikám každého chráněného území. V závěrečných částech této kapitoly jsou vysvětleny souvislosti mezi lesem a kůrovci, zvláště lýkožroutem smrkovým, jenž patří k nejvýznamnějším biotickým škodlivým činitelům, které ohrožují lesní porosty v NP Šumava. Součástí je i přehled historických záznamů o výskytu kalamit v minulosti a následném poškození porostů v důsledku jeho přemnožení. Z hlediska prognóz a perspektivy vývoje lesních ekosystémů je důležitý jejich předpokládaný vývoj se zohledněním uvedených skutečností, který tvoří závěr této kapitoly spolu se zhodnocením všech potenciálních rizik, které se týkají nejen mimoprodukčních funkcí lesa (vodohospodářské, klimatické apod.), ale mají důsledky i z aspektu managementového, ekonomického, politického a mezinárodního.

Syntézu poznatků tvoří čtvrtá kapitola „Závěr“, kde jsou stručně a výstižně shrnuta východiska, resp. úkoly stabilizačního a revitalizačního managementu v lesích, charakterizovaných jako opatření orientované na odstranění primárních příčin kůrovcových kalamit.

V páté kapitole „Souhrn“ je stručně shrnuta základní charakteristika jednotlivých kapitol publikace, které jsou zároveň přeložené do německého jazyka (kapitola 6) a anglického jazyka (kapitola 7).

V osmé kapitole je uveden soupis použité literatury.

V kapitole 9 je poděkování autorů adresované Správě Národního parku Šumava za poskytnuté údaje potřebné pro zpracování a vydání této publikace.

Závěrečnou kapitolou 10 je „Dodatek – tisková zpráva“, kde je zveřejněna výzva k zodpovědnému řešení přemnožení kůrovců na Šumavě, kterou iniciovalo vedení FLD ČZU v Praze.

Mohu říct, že předmětná publikace je cenným a velmi vhodným příspěvkem problematice managementu lesních ekosystémů nacházejících se v chráněných územích (národních parcích). Obsahuje množství důležitých informací, je bohatě ilustrovaná (tabulky, grafy, obrázky), ale zejména barevnými fotografiemi, které vhodně doplňují textovou část. Určitě bude dobrou a cennou pomůckou nejen pro všechny odborné pracovníky, zabývající se danou problematikou, ale ozřejmí i větší počet otázek široké laické veřejnosti, která je mnohdy ovlivněná předkládáním zkreslených a neúplných polopravd ze strany „různých zájmových skupin a pseudoodborníků“.
Doc. Ing. Igor Štefančík, CSc.

96 stran, formát 215x302 mm, pevná knižní vazba, barevná laminovaná obálka, barevné fotografie, mapy, tabulky, grafy. Vydal Svaz obcí národního parku Šumava za přispění Plzeňského a Jihočeského kraje, obce Modravy a nakladatelství JUDr. František Talián - Fortuna Praha v nakladatelství Lesnická práce.